Knihovna

Knihovna Jíloviště

V přiložených souborech najdete seznam knih, které jsou aktuálně v naší knihovně k zapůjčení.

Stáhněte si přiložené soubory ve formátu pdf a v klidu domova si vyberte tu správnou knihu pro chvíle vašeho odpočinku.

Těšíme se a vaši návštěvu v kmíhovně. 

Dějiny knihy

Písmo a posléze vznik knihy prošly dlouhodobým vývojem. Pro potřeby dorozumívání používaly starověké národy kámen, kus dřeva, hliněné destičky vysoušené na slunci, později vypalované v ohni. Vyspělejší kultury používaly zvířecí kůži v podobě pergamenu (pergamenový kodex) nebo šáchor – papyrus (papyrusový svitek), ze kterého vytvořily hladkou souvislou světlou plochu pro kreslení nebo popisování.

Papír

Později nastupuje užívání papíru, který se stal předmětem obchodu. Za vynálezce papíru je považován Cchaj Lun, který působil jako úředník u císařského dvora a žil kolem roku 100 n.l.. Roku 105 předložil císaři Cho Ti z dynastie Chan vzorky papíru, čímž se zapsal do dějin. Výroba papíru byla státním tajemstvím. Teprve když se podařilo Arabům roku 751 n. l. zajmout několik čínských výrobců papíru, začala výroba i v Arábii. Důkazem nejstaršího použití papíru u nás je městská kniha Starého Města pražského, vedená od roku 1310. První papírna v Čechách – Zbraslavská – je známa od roku 1499.

Kodex

Účelem vzniku knižní vazby byla ochrana písemností, zvláště těch, které byly vyrobeny z citlivých materiálů, jako byl papyrus. Nová knižní forma kodex, čili špalíček, vznikla na počátku našeho letopočtu. Slovo kodex (lat. „codex“) původně znamenalo kmen stromu. Středověký způsob knižní vazby vznikl ve 4. stol. a dochoval se až dodnes. Svazky byly chráněny dřevěnými deskami potaženými plechy z drahých kovů zdobeny zlatem, slonovinovou kostí nebo drahokamy. Při vazbě knih se proto uplatnili spíše řemeslníci, jako byli zlatník, řezbář, brusič drahokamů, řezbář slonoviny apod..

Kniha v dnešní době

S technickým pokrokem úcta ke knize klesá. Náročná cesta za poznáním prostřednictvím knihy je nahrazena jednoduchou a pohodlnou cestou díky rádiu, televizi nebo Internetu. Vzniká tím neúcta k poznání a tradicím našich předků. Je jen otázkou času, kdy v tomto rychlém technickém světě bude nahrazena tištěná kniha elektronickou. Pak už bude na každém člověku aby posoudil, která z cest za poznáním byla tou nejlepší.
„Kdo se chce stát vzdělaným, musí si nad zlato a stříbro vážit knih. K ničemu by nebyl ani rozum, kdyby nebylo pokrmů moudrosti, které poskytují dobré knihy.“
Tato slova Jana Amose Komenského už možná někomu voní nostalgií starých časů, kdy kniha byla pro člověka něčím, čemu dával lásku a úctu.